Rohovinu je třeba zničit, ne s ní obchodovat

Rohovinu je třeba zničit, ne s ní obchodovat. Foto (c) Hynek GlosZOO Dvůr Králové po třech letech znovu spálí svoje zásoby rohoviny z nosorožců, aby tak symbolicky upozornila na kritickou situaci nosorožců ve volné přírodě. Ceremoniál proběhne 19. září, tedy ve stejný den, kdy je v Jihoafrické republice plánována kontroverzní dražba nosorožčích rohů. Demonstrativní pálení přijedou přímo do Dvora Králové podpořit světově uznávaný ochranář a antropolog Richard Leakey z Keni, česká topmodelka Veronika Vařeková a keňská ochranářka Paula Kahumbu.
„Vyvražďování nosorožců je přímým důsledkem obchodování s jejich rohovinou. Nepochybuji, že inteligentní, vzdělaní lidé na celém světě jsou si vědomi, že rohovina z těchto kriticky ohrožených zvířat jim nemůže přinést žádný užitek. Spálení rohoviny a poukázání na absurdnost chování těch, kteří rohovině přiznávají jakoukoli hodnotu, je vynikající nápad. A ti, kteří se snaží nosorožčí rohovinu prodávat, by se měli dočkat veřejného odsouzení, protože se vědomě pokoušejí na nosorožcích vydělat i za cenu jejich případného vyhynutí,“ uvedl Richard Leakey, jenž se v Keni zasloužil o dramatické snížení pytlačení a sám vůbec první spálení rohoviny a slonoviny ve své zemi v roce 1989 inicioval.
Před třemi lety spálila dvorská zoo jako první zoologická zahrada na světě více než půl metráku nosorožčích rohů. Letos 19. září, tři dny před světovým dnem nosorožců, akci zopakuje a pod dohledem Celní správy ČR spálí přibližně 20 kg rohoviny spolu s několika kusy slonoviny. Materiál nashromáždila z uhynulých zvířat a z jedinců, kterým byly rohy zkráceny z bezpečnostních důvodů.
„Přestože bylo vědecky prokázáno, že rohovina z nosorožců nemá léčebné účinky, které jí jsou přisuzovány, stále je vysoce ceněna v zemích východní Asie, zejména ve Vietnamu. V důsledku této poptávky bylo v Africe jen za rok 2015 upytlačeno 1350 nosorožců, což jsou skoro čtyři zvířata denně,“ uvedla Veronika Vařeková, česká modelka, která je zároveň členkou správní rady organizace African Wildlife Foundation.
Mezinárodní obchod s rohovinou je už desítky let zakázán, avšak jeho vymáhání je zejména ve východní Asii velmi nedostatečné. V Jihoafrické republice navíc soud zrušil zákaz domácího obchodu s rohovinou a v současnosti tam probíhají první dražby rohoviny.
Z podobné zkušenosti s prodejem slonoviny ovšem vyplývá, že legální prodeje nesnižují poptávku, ale naopak ji zvyšují, protože ze slonoviny nebo z rohoviny snímají stigma, které části případných konzumentů brání si je koupit. Prodejci se také snaží co nejvíc vychválit své zboží, často i lživě, a získávat tak nové zákazníky. Hlavně ale legální obchod slouží jako krytí pro nelegální zásilky z upytlačených zvířat a znemožňuje celníkům a dalším složkám zásahy proti nelegálním překupníkům.
„Snahu o prodej nosorožčí rohoviny považujeme za velkou ránu pod pás všem, kteří se snaží nosorožce skutečně chránit. Přitom tvrzení, že legalizací prodeje rohoviny získáme prostředky na ochranu zvířat, je stejně absurdní a nemorální, jako kdybychom se snažili zabavené drogy místo zničení prodat a získat tak prostředky na léčbu narkomanů,“ říká ředitel ZOO Dvůr Králové Přemysl Rabas.
Peníze z nelegálního obchodu se zvířaty navíc putují kriminálním gangům a teroristickým skupinám po celém světě, které financují pytláky, zabíjejí strážce parků a ohrožují tamní obyvatele. Celý proces také podporuje nárůst korupce v afrických oblastech, ale i v konzumentských a tranzitních zemích.
Ceremoniál, kterým provede Lejla Abbasová, začne ve Dvoře Králové v úterý 19. září v 14.45 v amfiteátru zoo za Neumannovou vilou. Přibližně o půl hodiny později bude zapálena hranice s rohovinou a rovněž několika kusy slonoviny. Celá akce je přístupná veřejnosti.
Kromě Richarda Leakeyho a Veroniky Vařekové hranici zapálí také Paula Kahumbu, která vede keňskou nevládní organizaci Wildlife Direct a stojí v čele kampaně na záchranu slonů. Její organizace se v Keni také snaží dostat před soud členy pašeráckých kartelů. Mezi dalšími hosty budou zástupci Celní správy ČR, která bude rovněž zajišťovat bezpečnost celého ceremoniálu, Ministerstva životního prostředí ČR, České inspekce životního prostředí, zástupci ambasád a rovněž Královéhradeckého kraje, který je zřizovatelem zoo.
Po ukončení ceremoniálu bude v Neumannově vile, správní budově zoo, následovat setkání s novináři.
Richard Leakey – keňský antropolog, ochránce přírody a politik. Proslavil se paleontologickými nálezy ve východní Africe. Téměř dvacet let působil jako ředitel National Museums of Kenya. Na konci 80. let pak stanul v čele vládního oddělení, které přetvořil na Kenya Wildlife Service (KWS) věnující se ochraně keňské divočiny. Inicioval kampaně na záchranu volně žijících zvířat, zejména se zasadil o snížení pytláctví v Keni, bojoval proti korupci a zorganizoval historicky první pálení slonoviny a rohoviny na světě. V roce 1993 se stal obětí vážné letecké nehody, kvůli které mu musely být amputovány obě nohy. Nikdy nebylo definitivně potvrzeno, zda šlo o atentát nebo závadu. Rok po nehodě Leakey rezignoval na svoji funkci v KWS a začal se věnovat politice, psaní a přednášení na univerzitách. Do KWS se dvakrát vrátil a v současné době tam působí jako předseda správní rady. Vrátil se i k antropologické práci, přednáší na Univerzitě Stony Brook v USA a stále se podílí na výzkumech u jezera Turkana.

Paula Kahumbu – keňská ochranářka. V současné době vede keňskou nevládní organizaci Wildlife Direct a stojí v čele kampaně na záchranu slonů Hands Off Our Elephants, která si klade za cíl zapojit do ochrany slonů zejména místní komunity. Její organizace se v Keni mimo jiné snaží dostat před soud členy pašeráckých kartelů. Stejně jako Richard Leakey i Paula Kahumbu v minulosti pracovala pro Kenya Wildlife Service. Kromě ochrany přírody se věnuje psaní a pracuje pro Univerzitu v Princetonu.

Veronika Vařeková – světová top modelka českého původu, která se kromě modelingu věnuje také ochraně africké přírody. Byla modelkou pro Victoria’s Secret a jako dívka roku se objevila i na obálce plavkového speciálu Sports Illustrated. V současnosti je členkou správní rady organizace African Wildlife Foundation, s níž se snaží o udržitelný rozvoj v afrických zemích – sama Veronika Vařeková působí zejména ve Rwandě. Spolupracuje se ZOO Dvůr Králové na záchraně nosorožců ve volné přírodě a zároveň podporuje jejich návrat z dvorské zoo zpět do Afriky. V České republice se podílí na projektu SOS vesniček a stala se také patronkou Kojeneckého ústavu v Olomouci.

Často kladené otázky související s pálením rohoviny

Proč ZOO Dvůr Králové pálí svou rohovinu?

Naším cílem je co nejrazantněji upozornit veřejnost, že situace nosorožců ve volné přírodě je kritická a že hlavním důvodem, proč jsou nosorožci pytlačeni, je poptávka po jejich rohovině. Samotné spálení je symbolickým aktem, který upozorňuje na nutnost zamyslet se nad důsledky svého jednání. Nákupem rohoviny jsou totiž financovány kriminální gangy a pytláci, kvůli pašování a nakupování rohoviny jsou vražděni strážci parků, terorizováni obyvatelé chudých afrických oblastí a nádherná zvířata umírají trýznivou smrtí. Rohovina přitom nemá léčebné účinky, které jí jsou přisuzovány. Má podobné složení jako lidské vlasy nebo nehty

Spálil už někdo nosorožčí rohovinu v minulosti?

Ano. Pravděpodobně vůbec poprvé spálila veřejně asi 270 rohů Keňa v lednu 1990 jako symbolický protest proti obchodování s ohroženými druhy zvířat. Iniciátorem pálení rohoviny byl slavný antropolog a ochránce přírody Richard Leakey a odehrálo se na stejném místě, na němž tehdejší keňský prezident Daniel arap Moi o půl roku dříve spálil 12 tun slonoviny. Šlo o riskantní rozhodnutí, díky němuž se však Keni podařilo většinu ostatních států světa přesvědčit, aby zakázaly mezinárodní obchod se slonovinou, který přispěl ke zvýšení stavu slonů v Africe. V případě rohoviny hrál roli nejen mezinárodní zákaz obchodování s rohovinou, přijatý už v 70. letech minulého století, hlavně ale později přijaté vnitrostátní zákazy obchodování v důležitých konzumentských zemích, například v Jemenu, na Tchaj-wanu nebo v Číně. Ničení rohoviny bylo v některých těchto místech součástí úspěšné kampaně proti obchodování s rohovinou. V roce 2016 proběhly dva další významné protesty proti nelegálnímu obchodu se zvířaty – zatím největší demonstrativní ničení rohoviny a slonoviny se odehrálo v dubnu v Keni a na podzim pak přímo v centru jedné z hlavních konzumentských zemí, ve vietnamské Hanoji.

Nebylo by lepší místo spálení rohovinu prodat a utržené peníze věnovat na ochranu nosorožců ve volné přírodě?

Prodej nosorožčí rohoviny by byl kriminálním činem, protože obchodování s rohovinou je přísně zakázané. Navíc by byl zcela v rozporu s posláním zoologických zahrad a rezervací na ochranu přírody, protože prodej by jen zvýšil poptávku a tím přispěl k dalšímu vybíjení nosorožců.

Nepomohla by tedy legalizace obchodu s nosorožčí rohovinou?

Obchod s nosorožčí rohovinou legální byl a toto období se nedá nazvat jinak než jako jatka, během nichž byly vyvražďovány tisíce až desetitisíce nosorožců. Až po zákazu mezinárodního obchodu s rohovinou a především po následných zákazech vnitrostátního obchodu v důležitých konzumentských zemích se podařilo stavy některých druhů nosorožců stabilizovat.
Otevření obchodu s rohovinou by nepřineslo snížení poptávky po rohovině, jak je někdy mylně předpokládáno, ale její nárůst, a tím by vedlo k ještě rozsáhlejšímu zabíjení nosorožců. Obchodníci a překupníci by se snažili prodat co největší množství svého zboží, a proto by mu dělali reklamu a přemlouvali ke koupi co nejvíc zákazníků. V posledních letech například přišli se zcela nepodloženým tvrzením, že rohovina je účinná proti rakovině. Legalizace by navíc v mnoha lidech vyvolala dojem, že na konzumaci rohoviny není nic špatného.
Příklad vnitrostátního obchodu se slonovinou v Číně přitom jasně ukazuje, že legální prodejci slouží jako krytí pro prodej ohromného množství nelegálně získané slonoviny z upytlačených slonů a že legální prodej nesnižuje poptávku, naopak ji zvyšuje. V případě legalizace obchodu s rohovinou by s největší pravděpodobností došlo k tomu samému – poptávka po nosorožčí rohovině by šla vzhůru a mohla by vést až k vyhubení nosorožců.

Na rozdíl od slonů je nosorožcům možné rohy uřezávat a následně jim dorostou. Nebyla by tedy možností legalizace obchodu a uspokojování poptávky rohovinou z nosorožců chovaných na farmách?

Poptávka po rohovině je příliš velká (a v případě legalizace by se ještě zvýšila) na to, aby mohla být uspokojena chovem nosorožců na farmách. Nevyhnutelně by tedy došlo k tomu, že by byl legální obchodní řetězec infiltrován pytláky a pašeráky, kteří by dodávali rohovinu z upytlačených nosorožců levněji než případní farmáři.
V případě legalizace obchodu by navíc měli celníci a další státní orgány velké problémy s rozlišováním legální a nelegální rohoviny a překupníci by měli poměrně snadnou možnost vydávat rohovinu z upytlačených nosorožců za legální. Ztížila by se tak možnost odpovědných institucí odhalovat a trestat pytláky a překupníky.

V srpnu proběhla v Jihoafrické republice první legální aukce rohů a další je plánována na 19. září. Může přinést nějaké pozitivní výsledky?

Aukci inicioval John Hume, největší soukromý chovatel nosorožců na světě, jehož farma v JAR čítá více než 1500 jedinců. Svým nosorožcům pravidelně odřezává rohy a ve svých sejfech tak nashromáždil už okolo šesti tun rohoviny. Aukce byla k nevoli ochranářů a jihoafrické vlády povolena ve chvíli, kdy dal Hume celou kauzu k soudu a soud jeho záměry podpořil. Hume své počínání okolo prodeje rohů zdůvodňuje tím, že ochrana nosorožců, které vlastní a chrání před upytlačením, je příliš nákladná. Jedním ze způsobů, jak získat finance, je podle něj právě prodej vlastních zásob rohoviny.
Ochranáři však za Humovým postojem vidí spíše jeho touhu po zisku a mají strach, že další cesta vydražených rohů bude směřovat do východní Asie. Obchod s rohovinou je totiž legální pouze v Jihoafrické republice, kde po ní však vůbec není poptávka. Webové stránky aukce přitom byly přeloženy kromě angličtiny (úředního jazyku v JAR) také do vietnamštiny a mandarínské čínštiny – tedy do jazyků zemí, kde je poptávka vůbec největší, rohovina se tam ale nesmí dovážet a ani se tam s ní nesmí obchodovat. Noví majitelé se přesto zřejmě budou nakoupenou rohovinu snažit propašovat do Vietnamu a Číny.
Zastánci dražeb s rohovinou říkají, že pokud se do oběhu dostane legální rohovina z nosorožců na farmách, zvýší se tak množství nabízeného zboží, následně se sníží jeho cena a dojde ke snížení počtu upytlačených nosorožců, protože riziko spojené s pytlačením už nebude stát za to.
Množství vyprodukované na farmách ale nemůže trh nasytit a stát se tedy může spíše opak. Prodejci se budou snažit získávat nové zákazníky, poptávku se snížit nepodaří a nosorožci budou pod ještě větším tlakem než v současnosti. A pokud by došlo k úplnému vybití nosorožců ve volné přírodě, ceny rohů dosáhnou astronomické výše a ze soukromých chovatelů se díky prodeji uskladněných rohů stanou miliardáři. Zvýšení poptávky a vyhynutí nosorožců tak může ve skutečnosti být pro některé jedince obrovsky výhodný byznys.

Jaká cesta by tedy mohla vést k záchraně nosorožců?

Nutné je zejména omezit poptávku v zemích, kde si lidé nosorožčí rohovinu kupují, tedy v současnosti zejména ve Vietnamu a v Číně. Rovněž je nutné tlačit na země s největší spotřebou rohoviny, aby vymáhaly už přijaté zákony a proti obchodu s nosorožčí rohovinou účinně zasáhly. Stejně tak je nutné trestat pytláky a překupníky a omezit korupci, a to jak v zemích, odkud a přes které je rohovina pašována, tak v zemích, kde je nelegálně prodávána.

Proč se pálí rohovina v České republice? Nejde jen o problém Afriky, Číny a Vietnamu?

Zoologické zahrady, v Evropě zejména Zoo Dvůr Králové a Port Lympne Reserve, patří mezi úspěšné chovatele nosorožců mimo Afriku, a dokonce dokázaly vrátit odchované nosorožce do míst v Africe, kde byli v minulosti vyhubeni. Záleží nám tedy na tom, aby tato naše práce nepřišla vniveč.
Do vybíjení nosorožců jsou navíc zapleteni občané ČR i dalších evropských zemí. Například čeští lovci jezdí do Afriky zabíjet nosorožce v rámci tzv. trofejního lovu a jejich rohy pak v České republice předávají kriminálním gangům, které je pašují do Asie. Tím se roztáčí kolotoč poptávky, jenž zpětně vede k dalšímu zabíjení nosorožců ve volné přírodě.